Monikine svedectvo o našom vzťahu

Bůh mi ukázal, jak moc mě miluje, jak miluje nás všechny, a že mezi námi absolutně nerozlišuje, že jeho láska není za zásluhy. Vždy jsem si říkala, že moje dvě kamarádky, které nikdy nechodily s ateistou a jejich znovuzrození proběhlo v dřívejším věku, než u mne, že si zalouží někoho naprosto úžasného. Nejen křesťana, ale křesťana, který bude určitě absolutně bez chyby a bude to nějaký velký boží služebník. Celé takové myšlení jsem si ještě posilnila poté, co se u obou projevil vztah a já stále zůstavala sama. Říkala jsem si, že se vůbec nedivím, že u mne se nic neděje, a když už někdo projeví zájem, pak se jedná o muže, který ani doopravdy neví o vztahu s Bohem, i když se za křesťana považuje. A takové jsem odmítala.
Snažila si najít cestu, jak se smířit s tím, že u mne to takhle krásné a jednoduché jako u kamarádek být nemůže, že Bůh mi zřejmě dává několik let na přípravu, a že ten čas pro můj vztah, po kterém tak toužím, je jistě daleko a musím nějak zvládnout a přetrpět, že není křesťanky která by v mém věku nebyla zadaná ba dokonce vdaná. Chtěla jsem čerpat radosti z Boha a dokázala jsem to, ale zároveň jsem si naplánovala, že kdyby náhodou Bůh usoudil, že už bych vztah mít neměla, že to musím umět přijmout a představovala si, jak bych zvládla život sama v bytě a měla hodně koček a žila kariérou v personalistice.
Později jsem přišla na to, že to byl podvod. Bohu záleží na naší touze v srdci a jestliže je někdo rodinný typ, určitě pro něho nemá Bůh plán celibátu. A co byl největší podvod? Myslet si, že si nezasloužím také tak krásnou ničím nekomplikovanou lásku, jako křesťanky, které s nikým nechodily a jejich prvním klukem je jejich manžel. Myslela jsem si navíc: "Co bych v mém věku měla chtít? Mám za sebou pomalu dvě vysoké školy, a to už mají ostatní křesťanky muže i děti. Měla bych být ráda za jakéhokoliv křesťana.", ale Bůh mi stále odpovídal: "Dobře to dopadne. Raduj se se mnou a nechoď do vztahu, dokud ti neřeknu.".
A tak se stávalo, že jsem muže odmítala a zároveň odmítala našeptávání ďábla, že jsem moc vybíravá a jednou budu litovat, že jsem přebrala, že si nevážím těch, které jsem potkala a měli zájem se se mnou více poznat. Ignorovala jsem jeho hloupé našeptávání, že jsem namyšlená, když nechci ty, kteří o mne nyní mají zájem. Ne, Bůh má pro mne toho nejlepšího! Počkám, až mi dá svolení, jak mi řekl.
Čas plynul, zažívala jsem krásné chvíle s Bohem - písničky, při kterých jsem klečela a štěstím plakala, začala jsem číst spousty křesťanských knih, dala jsem si úkoly pro vylepšení mé evangelizační služby a budovala svou svatost. A pak se to stalo!
Na mnohých křesťanských akcích ke mne Bůh mluvil. Většinou proroctví pro mnou službu nebo o jeho lásce ke mne, ale na poslední mi Bůh řekl "Modli se za svého manžela. Potřebuje to.". Zůstala jsem v úžasu, hlavou se mi honilo plno otázek: "Pane, ale vždyť ani nevím, kdo je to." "Za co se mám u něho modlit?". Bůh více neodpovídal a já věděla, že od toho dne se něco změní.
Dost jsem se večer před spaním modlila a celkově trávila čas s Bohem už před tím. Nyní k mým modlitbám za lidi přibyl i "můj manžel", kterého jsem zatím ještě ani neznala. Ach, jak zvláštně mi to zpočátku znělo. "Pane, děkuji že jsi s ním dnes byl a posilni ho prosím zítra v situacích, které ho čekají. Připomínej se mu a dávej se mu poznat. Děkuji, že ho střežíš.". Takto podobně zněly mé modlitby. Měla jsem z toho paradoxně ale úžasný pocit a děkovala Bohu, že mi dal možnost už teď nějakým způsobem svému budoucímu manželovi pomoci. Co je lepší pomoc než modlitba?
Byla jsem připravena se takto modlit klidně rok, roky... Ale co se stalo? Nebudu psát, jak, protože to už je jiný příběh, ale seznámili jsme se! A to po třech dnech těchto mých modliteb a Bůh mi naprosto jasně a nádherně ukázal a ujistil mne, že je to on. Že to je ten, ke kterému mám vyjít a utvořit vztah. A co navíc? V ničem jsem nemusela ustoupit, protože on je nádherný. Je to muž, na kterého se nemohu vynadívat a jeho srdce je pozlacené Božím dotekem. Je to muž, který pro Boha tak mnoho dělá, tolik ho miluje. On v jeho jménu uzdravuje, prorokuje, káže a neváhá jet na misii. Bůh nenaplnil mou touhu, on ji převršil! Miluji tě Ježíši a děkuji, že budu moci vždy milovat a jednou se snažit být tou nejlepší ženou Filipovi. Děkuji, že se vzájemně posílíme ve službě tobě a budeš naší láskou. Milovat Filipa bylo mé druhé nejlepší rozhodnutí! To první byl Bůh.

Monika Mazúrová